Uvítání od kluka s poruchami příjmu potravy...

18. května 2014 v 22:55 | klamm
Ahoj!
Vítám Vás všechny, i když mi je jasné, že po 5 minutách založení téhle stránky se tu ještě nikdo neobjeví, přijde mi to slušné přivítat potenciální čtenáře :)

Úvodem se Vám krátce představím:
Pojďme mi říkat přezdívkou, Klamm. Časem Vám své jméno určitě prozradím :) Je mi 17 let a mám 188 cm. Rozhodl jsem se založit blog po několika neúspěšných pokusech skoncovat s poruchami příjmu potravy a přebytečných kil.

Můj příběh mohl být happy end. Když jsem se narodil, měl jsem 4,12 kg a od té doby se to se mnou táhlo až do 11 let, kdy jsem měl na preventivní prohlídce při 171 cm 75 kg. Vypadal jsem směšně: na kluka kvůli přebytečným tukům jsem měl holčičí křivky-široké boky a samozřejmě zvětšená prsa. Hlava mi splývala s krkem a měl jsem několik brad. Co Vám budu povídat, prostě co byste jiného čekali při těchto mírách? :)
Po návštěvě jednoho doktora, který mi vyšetřil zpomalený metabolismus (samozřejmě kvůli nic nedělání a nádváze), se mi podařilo pomalu redukovat. Doma jsme měli rotoped a já se dokopal každý den na půl hodinky jít. Z jídelníčků jsem omezil pečivo (dával jsem si chléb místo rohlíků- taková babská rada, ale tenkrát mi to pomohlo překvapivě), začal pít neslazené čaje (vodu jako takovou jsem nesnesl), jedl pravidelně. Žádný extra zdravý styl nebo vyvážená strava to nebyla, ale jelikož jsem byl na začátku puberty, tělo dostalo šok cvičením a pravidelným příjímáním jídla se mi za pár měsíců podařilo zhubnout 10 kg :)
Nicméně jsem byl stále trošku oplácanější, ale BMI mi ukázalo zdravou váhu. A tak jsem pořád cvičil, i když ne tak často a pořád se držel pravidelného jídla. Na začátku prváku jsem ale začal blbnout.
Když jsem viděl naši třídu, kluci tam byli hubení. Myslím tím přirozeně hubení. A já byl trošku oplácanější. Řekl jsem si, že začnu zase hubnout. Ať jsem nejedl sladké nebo tučné, pořád nic. Jednoho dne jsem si našel na internetu, že bych měl cvičit méně často, ale déle- a já začal 3c týdně rotoped na 45 min. Nastudoval si potraviny, které jsou při hubnutí dobré ( byl jsem přesvědčen, že rady z internetových portálů jsou vždy pravdivé) a váha šla dolů. Nejedl jsem po určité hodině večer a musel jsem jíst každý den včas. V hlavě mi začalo tak blbnout, že jsem začínal i hladovět, jedl jsem méně a méně. O Vánocíh jsem měl ze 77 kg 70. Už tehdy mi lidi andávali, že začínám být moc hubený, ale já každý večer v koupelně vzdychal na "pneumatikami" (vytahaná kůže!!! mimochodem). Nicméně o Vánocíh jsem si malinko dopřál cukrovího, které jsem spálil na lyžáku. Po výcviku jsem začal počítat kalorie jak zběsilý.
Teď se nechci nějak ospravedlňovat, ale špatně jsem si nastudoval příjem a tím pádem jsem jedl méně, než byl můj bazální metabolismus a do toho cvičil. Výsledek? V červnu jsem měl 63 kg, ztratil jsem svalovou hmotu, měl jsem nezpevněnou kůži a nervozní z nedostatku jídla.
Pak nastal zlom. Tělo to nevydrželo a řeklo si o jídlo a já se jednoho dne doslova přežral. Byl jsem z toho paf, ale jelikož jsem už dostával rozum z toho, že musím přibrat a že bych měl posilovat, abych vrátil svaly zpátky, řekl jsem si, že jednou se nic nestane. Skončila škola a já se těšil, jak budu cvičit a jak mě spolužáci nepoznají v září. Stal se však opačný problém. Dostával jsem záchvaty. V té době jsem ještě neznal pojem záchvatové přejídání. A táhlo se to se mnou, až jsem přibral na 87 kg. Během léta jsem cvičil, snažil se zvracet (ale nikdy se mi to díky bohu nepovedlo), držel nízký píjem kaloriíí, ale vše bylo horší. Spolužáci si všimli, že jsem přibral, ale byli za to rádi. Naštěstí jsem typ, že když přibírám, v oblečení to není tak vidět. Tehdy začala cesta zdravým životním stylem. Začal jsem hodně cvičit, jíst zdravě, poznal hodně dobrých fitness blogů a trenérů, ale můj problém s přejídáním se občas objeví.
Jsou dny, kdy jím málo, normálně a pak přijde den binge eating a já mám zase chuť se vším praštit. Proto jsem si založil blog, abych se z těchto problému dostal Taková moje terapie. Třeba to nikdo číst nebude, ale je to můj e-diary (nesnáším angloismy v češtině :) ).

Jestli jsem Vás zaujal, budu rád, když jsem budete chodit častěji :)
Ahoj!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 P. P. | 19. května 2014 v 9:52 | Reagovat

Je docela zajímavé vidět, že poruchami příjmu potravy netrpí jen holky, jak si hodně lidí myslí.
Každopádně hodně štěstí při boji s přejídáním a taky přeju, ať to roste (myslím svaly :D). :-)

2 better-look better-look | Web | 19. května 2014 v 14:14 | Reagovat

[1]: Děkuju, uvidíme. Každopádně o všech mých úspěších nebo neúspěších uslyšíte :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama